clou

clou, n.


næg(e)l (m. a) > a.m. nail, v.n. nagl (m. th. rac.), v.h.a. nagal > all.m. Nagel, v.s. nagal, v.fr. neil ♦ pinn > a.m. pin, v.h.a. pfinn ♦ spīcung/spīcing (m.) ♦ sprota (m. an), v.n. sproti, v.h.a. sprozzo > all.m. Sprosse ♦ sticca (m. an) > a.m. stick, v.h.a. steccho > all.m. Stecken. clou à chaussure scōhnæg(e)l (m. a). clou de fer næglīsern. fixer avec des clous ānæglian (Vf2). garni de clous ānægled/āneglod (ge)nægled. (SOULIER) behammen gehammen. récipient orné de clous nægledsinc (nt. a). clou de girofle clufu (f.) > a.m. clove.