doux

doux, adj.


1. (gentil, bon, aimable) bilewit/belewit(e)/bilewet/byl(y)wit/bylwetgedæfte gedēfe/gedoefe (i), got. gadōfs ♦ gemetfæst(lic) gemetlic, v.h.a. gimezlīh ♦ gifol/giful glædmangōd > a.m. good, got. gōþs, v.n. góðr, v.h.a. guot > all.m. gut, v.s. gut, v.fr. gōd ♦ hnesce/hnæsce/hnysce/hnisce, got. hnaskwus/hnasqus ♦ līþe (ja/jō) > a.m. lithe, v.n. linr, v.h.a. linde (ja/jō) > all.m. gelind, v.s. liđi ♦ mannþwǣre manswǣs meolclīþe milde (ja/jō) > a.m. mild, got. mild(ei)s (ja/jō), v.n. mildr, v.h.a. milti (ja/jō), v.s. mildi, v.fr. milde ♦ mōdþwǣre sēfte, v.h.a. semfti > all.m. sanft {ja/jō}, v.s sāfti, v.fr. sēfte ♦ smēþe sōfte > a.m. soft, v.s. sāft ♦ stille > a.m. still, v.h.a. stilli > all.m. still {ja/jō}, v.s. stilli, v.fr. stille ♦ til, got. til, v.n. tilr ♦ þēawfæst unwælgrim wēþe, v.s. wōđi. être doux envers qq. geīeþan/geēþan (Vf).


2.
(calme, tranquille) blīþ(e)/blȳþe (i) > a.m. blithe, got. bleiþs, v.n. blíðr, v.h.a. blīdi (ja/jō), v.s. bliđi, v.fr. blide ♦ geþwǣre hnesce ← ♦ līþe ← ♦ sēfte ← ♦ smēþe sm(e)olt/smeltsmylte/smilte stille ← ♦ tam > a.m. tame, v.n. tamr, v.h.a. zam > all.m. zahm. (inoffensif) unrēþeunscæþþig/unsceþþig/unsceaþig. rendre doux gemanþwǣrian (Vf). nature douce (d’un animal) tama/tyma (m. an).


3.
(facile, accommodant) hnesce ←.


4.
(calmant, apaisant) smēþe.


5.
(pas fort) sēfte ←.


6.
(modéré, peu sévère) līþe ← ♦ rōw (wa/wō), v.h.a. ruowa.


7.
(délicat, tendre) unbrocheard.


8.
(agréable aux sens) blīþelichnesce ← ♦ hnesclic. très doux þurhwerod. doux comme le lait meolclīþe. doux comme le miel hunigswēte (i) ♦ hunigtēaren hunigtēarlic. (AU TOUCHER) hnesce ← ♦ me(a)ru/mæru/myru/mearuwe (wa/wō), v.h.a. marawi/maro. (BRUIT, SON) gedēfe ← ♦ gehwǣde stille ←. (VOIX, PAROLES) līþe ← ♦ līþ(e)lic swēte (i) > a.m. sweet, got. sutis (i, ja/jō), v.n. sœtr, v.h.a. suozzi (ja/jō) > all.m. süss, v.s. swōti, v.fr. swēte. d’un ton doux līþelīce. aux doux accents fægerwyrde. (ALIMENT) līþe ← ♦ swǣs/swās, v.n. sváss, v.h.a. swās ♦ swōtlic, v.h.a. sōzlīh ♦ unsūr. objet doux hnesce (nt.) ♦ hnescnes (f. jō). (sensuel, voluptueux) hnesclic mearulic sēfte ←.


9.
(EAU) fersc > a.m. fresh, v.n. ferskr, v.h.a. frisc > all.m. frisch, v.fr. fersk/fersch/farsch ♦ swēte ←. devenir doux (EAU DE MER) āfersc(e)an (Vf). non douce unwerod.